Říjen 2011

Jak se máme

28. října 2011 v 21:30 | Lucka |  Deníček
Máme se docela dobře,akorát už nemůžu chodit s Nice ven.Poslední dvě procházky jsem sebou vzala i Amy,protože si holky nic nedělají.Amy v přepravce a nice v košíku.Je moc hodná,vždycky sedí a kouká po okolí a když dorazíme na místo,čeká až jí vyndám.Moc se jí to líbí,vždycky čmuchá různé pachy.Akorát ji furt musím chránit před psy a brát do náruče.Doma jsme ji spřístupnili celý byt a může se pohybovat volně,když jsme doma.Taky dostala nový pelíšek a hračku na provázku,moc rád ji chytá do pacek.Je to úžasný mazlíček,když si někdo sedne,za chvíli se připlazí Nice k nohám a kouká,že je vám ji strašně líto že ani nemůže chodit a sama někam vyšplhat že si ji do klína můžete vzít.Je teda pořádně rozmazlená,ale ona si to zaslouží.
Taky se snese s Maysi.Vždycky Meysi leží,nice jí začne chytat packu a Meysi ji strká čumákem.

Meysince jde teď agility.Vždycky když jdeme skákat tak se soustředí jenom na překážky,je jí jedno kolik je tam psů nebo lidí.Je trochu vidět že je to samostatné plemeno bígl,takže někdy skočí uplně jinou překážku než ji zavelím.Na povely se někdy nesoustředí a prostě přeskočí první překážku,ale zlepšuje se.K vánocům pro ni dostanu tunel a podobné překážky.Vždycky je doma po agility hodná,jak se vyřádí.Už umí základní povely Monča mi ukazuje jak jí naučit něco z dogdancingu,už umí sudy.Miluje piškoty,za ty je schopná se naučit všechno.

Anduláčci zareagovali na Nice hůže než ostatní,když jsem je pustila,sletěli k Nice a štípli ji,ona se schovala pod postel a nechtěla vylézt,takže te mají omezené létání po pokoji,ale létají 3 hodiny denně a myslím že to není zas tak málo. Vilík je úžasný mazlík.Nechá si čechrat srst, hladit pod bradičkou,všechno =) To Bilík je spíše hiparaktivní a chívli neposedí,ale strašně se zajímá.Vždycky když píšu tak přiletí a zkouší zobáčkem zmáčknout klávesu=)

Pádný důvod proč jsem tu nebyla

15. října 2011 v 12:43 | Lucka |  Deníček
Našla jsem koťátku-kočičku.prostě jsem jednoho dne šla vysypat koš,a tam u popelnic stála špinavá,hubená a bázlivá kočička.Když jsem jí brala do rukou,v jejích očích byla vidět bojácnost,ale neměla sílu odporovat.Oči měla celé zakalené..
Doma jsme ji nakonec prosadila,i když tp stálo mnoho slz, prošení, slibů a hádek.Odvezli jsme ji k veterinářce.Museli jsme ji tam nechat,dali ji umělou výživu a když trochu zesílila,vykoupali ji, vyléčili svrab a ostřihali drápky.Kupodivu jsem zjistila, že je černobílá,když jsme ji našla byla hnědá a černá.Bohužel se zjistilo,že je ochrnutá na zadní nohy.
Takže takhle jsme přiěli ke kočce.Nebyla jsem tu protože potřebovala stálou péči,vytírání očí,jídlo ze stříkačky,taky jsme si museli získat její dlvěru,bůhví co si předtím prožila, ale teď..
Je strašnej mazlík..Přibrala a už papá sama a s jakou chutí.Je to neuvěřitelně vděčné zvířátko.Chodím s ní ven, neutíká mi, ani nemůže, když je ochrnutá ale i kdyby nebyla tak neuteče.Pořád chodí za námi,nebo spíše plazí..Zezačátku mi vehnalo slzy do očí vždy,když jsem ji takto viděla,ale už jsem si zvykla.Nedokáže šplhat a skákat,někdy se zachytí třeba za šuplík a snaží se vytáhnout,ale nemůže,to pak musí přiběhnout někdo z rodiny a chytnout ji aby nespadla,ale má úžasnou chuť do života.Když chodíme pryč,musí bát v přepravní kleci pro psy aby si neublížila,ale vypadá tams pokojená.Má tam misku s krmením a pitím, deku a hračky.
Ani teď tu tolik nebudu,Nice (tak s ejmenuje)potřebuje hodně péče,potom se musím věnovat Meysi,která je úspěšná v agility a taky anduláčkům a Ami.Nice se naštěstí moc hodná a ani Ami ani žádnému jinému zvířeti neubližuje.No, zkrátka tu teď tolik nebudu,ale více než podlední měsíc,kdy Nice musela mít stálou péči.